Jdi na obsah Jdi na menu
 


ff - Slavná láska

6. 3. 2008

Slavná láska

 

sedím v mým křesle v mým pokoji... V rukách objímám polštář... Bílo modrý polštář, který mi věnovala osoba, kterou tak miluju, a kuli které mám všechno to trápení... Na ten polštář, na kterým se mi vždycky tak krásně usínalo kape jedna černá slza za druhou... Černá od řasenky a konturky... Vzhlédnu k zrcadlu, mám po tvářích dva černé pruhy... Vypadám jak zombík... Zombík bez duše... Znovu zabořím tvář do polštáře a dál brečím... A taky přemýšlím, proč vlastně brečím......
*****
Začalo to asi před půl rokem... Šla jsem na koncík Tokio Hotel... Měla jsem V.I.Pčka, a tak jsem krásně viděla... Krásně jsem viděla na Billa, kluka mého srdce Jak běhá po podiu a dává do toho vše, vše co v sobě má. Po koncertě jsem šla domů... Cítila jsem nádherný pocit z koncertu ale taky úzkost, úzkost z toho, že Bill je pro mě nedosažitelný... Jdu přes přechod a najednou mě málem srazí taková černá, menší dodávka... Nic mi neudělá, jen instinktivně spadnu. ,,Ježiši, seš v pohodě? Neni ti nic???" Slyším... Slyším ten nejkrásnější hlas na světě!!! Slyším Billa!!! Ještě chvíli sedím a čumím okolo jak pako a pak ke mě přiběhne on, i ostatní kluci ,,Tak dobrý?" stará se dál ,,Jo, je to f pohodě" ,,ježiš ale fakt sorry, pojeď s náma do nemocnice, rači, ať to neni horší!" - to je milé! Zvedne mě a Tom mu pomáhá. Posadíme se a jedem. ,,Fakt tě nic nebolí?" jen srdce... pomyslím si ,,Ne, je to dobrý!" ,,tys nám tam tak vběhla, fakt sme tě neviděli..." takhle se bavíme až k nemocnici. Dojdu na vyšetření a je to dobrý. Vůbec nic mi neni, jen mám malou modřinu. ,,Můžeš mě prosím ještě odvíst domů?" poprosím Billa ,,Jo, jasně, přece tě tu nenecháme, to by byla škoda..." usměju se na něj a jdem k autu. Kluci se ještě optaj jak to dopadlo a jedem. Dojedem k mýmu domu. Bill mě jde ještě vyprovodit. ,,Sašo??" zeptá se když stojíme u branky ,,No?" ,,Prosím tě..." řiká nesměle ,,můžeš mi dát na tebe číslo...?" jsem v sedmim nebi a nadšeně mu ho dám. Vezmu si ještě jeho a upaluju do postele... Už ani necítim tu modřinu, jak jsem šťastná... Skoro usínám, a najednou slyším mobil, jak mi přišla SMSka. Ať je to Bill, prosím!!! Řikám si otevřu ji ,,Bill! Jo!" Vykřiknu zadostí ,,Ahoj Sašo, ses moc sympaticka holka, moc rad bych se s tebou ješte viděl... Budes mit zitra cas? Prosim odepis, Bill" v očích mám hvězdičky, jak jsem šťastná a zběsile odepisuju ,,Jasne ze te rada uvidim a cas mam:-) Se pro mne ve 2 stav, jo? Pa, Saša" a rychlově odešlu. Skočím do postele. Bleskově usnu, jak sem šťastná... Druhý den ve 2 se Bill staví. Jdeme do restaurace... Tam se trochu sblížíme... Tak to pokračuje asi 2 týdny, pak spolu začneme chodit...
***
Kdo by to řek... ,,BILL MÁ HOLKU!" - tak tenhle nadpisek plnil všechny noviny a časopisy... Stále častěji byly v novinách naše společné fotky s Billem. Nejdřív jsem byla šťastná, že chodím s tim nej klukem pod sluncem... Ale pak jsem to pomalu ale jistě přestala nervově zvládat... Hroutil se mi svět... Moje kamarádky na chatu, se kterýma sem se tak často rozplývala nad Billem, tak ty mě zavrhly... Prý sem zrádkyně, děvka, a bůhví co všechno... Podle jiných sem zas lesba, co chodí s tim/tou holkoklukem... Nejdřív jsem se nad tim jen přenášela, ale později už to nešlo... Asi dvakrát po mě dokonce nijaký fanynky hodily rajče, bo co!! Krávy! Bill mě utěšoval tím, že se o mě noviny za pár týdnů přestanou zajímat... Ale to lhal... Zajímaly se o mě furt! Furt něco měli! Když už nic nebylo, tak si prostě něco našli! Pak už to ale přeháněly... Snad každý den jsem nad těma fotkama brečela - fotkama Billa v obětí jiných holek... Nevěděla jsem, které jsou jen staré, na kterých sou jen neškodné fanynky, a na kterých je v tom třeba něco víc... Nic sem nevěděla... Co sou fotomontáže, a co ne... Na začátku našeho vztahu jsem si řikala: to bude pohoda, já jsem silná holka (a jako že fakt jsem), já se přes to přenesu! Já to prostě DOKÁŽU!!! Ale to jsem se šeredně mýlila... Nevydržela jsem to... Psychicky jsem se z toho několikrát zhroutila... I kdybych byla sebesilnější, i kdybych Billa sebevíc milovala... Nešlo to! Sesypávala jsem se snad každý den... Stejně jako teď.....
*****
Jo... Brečím proto, že jsem opět psychicky na dně... Už zase... V ruce držím výtržek z novin... Mačkám ho, brečím na něj... Pak ho opět rozbalím a zase se rozbrečím, ještě víc... Je na něm Bill... Bill ještě s nijakou holkou, jen v bikinách, on sám jen v trenkách a ještě jí pod ty bikiny šahá... Nevím co si mám o tom myslet! Jen brečím... Zas zdvihnu k zrcadlu... Nad ním je malá krabička... Krabička, která skrývá to, co snad ukončí moje trápení... Zvednu se a jdu k ní... Vysypávám z ní na ruku prášky... Prášky na spaní. Všechny je spolikám a zapiju to vodkou. Znova sednu do křesla a obejmu polštář... Klíží se mi oči... Usínám................
Najednou otevřu oči. Všude je bílo... Konečně jsem mrtvá!!! Pomyslím si. Najednou nad sebou uvidím doktora. Ach jo... Začínají mi zas stékat slzy... Já žiju... Bolí mě břicho, nohy záda... ,,holka, co tě to popadlo?" slyším ho. Jen z posledních sil mávnu rukou a zas usínám. Když se probudím, je noc. Zvednu se a sednu si na postel. Celé tělo mě bolí. Strhám ze sebe kapačky a jdu... Každý krok bolí, jako bych šlapala na žiletky. Dojdu k balkónu. Těžce ho otevřu a stoupnu si k zábradlí. Pdívám se dolů. Je to výška. Přehoupnu se přes zábradlí a... A už padám... Letím, registruju míhající se světýlka... A nakonec dopadnu... Vidím tunel a světlo... Konečně mám pokoj... Pokoj od všeho... Protože jsem mrtvá... Ale teď už opravdu mrtvá.....
*******KONEC*******

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krásné

(teris, 23. 1. 2010 19:25)

strašně krásně si to napsala lépe bych to nezvládla ale je to strašně smutné kdybych byla na místě té holky tak bych se nikdy nezabila protože bych věděla že mě bill miluje a kdyby se semnou rozešel tak bych to brala normální měla bych dobrej pocit jenom z toho že mě kdysy někdo tak slavný a po kterým sem tak dlouho toužila miloval. máš to fakt krásný.

♥SB♥

(♥klarysenka♥, 15. 1. 2010 21:39)

Ahojj..píšeš moc krásný příběhy :-)
přečetla jsem všechny,moc mě bavili :-)
máš talent..=)
neměla bys zájem SPÁŘELIT SE MNOU BLOG. ?
Ale nemám ráda TOkio Hotel,nevadí.. ? dřív sem je měla hodně ráda ale ted už ne :(
jinak muj blog : wwww.klarkacassie.blog.cz
kdyžtak zanech koment jestli chceš spřátelit.. ?
děkuji :-*

jukni se!!!!

(Lady Demetria, 18. 2. 2009 17:39)

čauky podívej se na můj blog. taky píšu povídky a ocenila bych, kdyby jsi sem napsala tvůj názor díky a sry za reklamu

http://tokiohotel-und-us5.blog.cz/